pondělí 6. května 2013

Svět skončil, další krok neznámo..

Znáte tu nejistotu, když je staré dokončeno a vy víte, že se budete muset vydat do neznáma? Překročit zmapované a vstoupit na bílá místa, kde žijí lvi? Je jedno či v zaměstnání, rodině, nebo jen obyčejného víkendového výletu bez cíle a plánů.
V Tarotu tomuto odpovídá karta smrti. Nejde o špatné znamení, naopak, je brána za kartu šťastnou. Něco starého končí a přichází nové věci, výzvy, možnosti. Ale přesto, to svírání, tu nejistotu, strach či obavy, tu smrt, tam cítíme.

Ve svém životě to zažijeme mockrát. Je znakem silného muže se těmto výzvám postavit a nestáhnout se zpět, neustoupit. Muž tvoří zázemí pro svou rodinu. Pokud se ale sám do něj uchýlí, ničí jej to. U indiánů patří tee-pee ženě. Muž je v něm jen na návštěvě. Může být kdykoliv, a bez uvedení důvodů, vyhnán zpět do svého domova, divočiny. Může strávit celý život v tee-pee, a přesto tam nebude doma. Muž patří do divočiny bez zázemí a klidu. Stojí na stráži, nebo vede svou rodinu skrz změny. Chrání ji z venku, zevnitř to nelze.

Tento úvod, byť trochu netradiční, píšu proto, aby mužům připomněl, jejich místo. Ač se mnozí radují, že svět přechodem do nového tisíciletí (či o loňských vánocích) neskončil, je to jen falešná útěcha. On skončil, končí a ještě chvilenku končit bude. V co jsme věřili, v co jsme nadávali, umírá. Umírá ve výkřicích absurdních rozhodnutí, zákonů a lidských osudů. Snahy urvat pro sebe z prohnilého trupu bárky i ty poslední hřebíky. Ale tisíciletí já (1) je pryč a neodvratně se prosazuje my (2).

Co je důležité, mění se lidé. Je nás čím dál víc, kteří chápou, že z pohledu MY je svět mnohem krásnější. My lidé = přátelé. My s přírodou. My, každý jiný, každý jedinečný, přesto neoddělující se. Prostě my.
Řeknu vám, proč jsou všechny ty předpovědi post-katastrofických vizí mylné. Vychází z pohledu já. Ale dokud je já siné, bude tu svět který nastolil. A až padne svět já, bude tu dost nás, MY.
Přitom přechod na MY, je většinou postupný.
Ve společnosti se to projevuje v některých oborech dříve než v jiných. Kde ještě před deseti letech platil jediný správný postup a pravda, se dnes připouští různorodost a mnohé alternativy. Některé obory se alternacím zatvrzele brání (například zdravotnictví), jiné různorodost teprve osahávají (školství), a jinde je alternativa módou a znamením modernosti (stavitelství). Právě u domů, jako by se každý den objevovaly nové možnosti a pohledy. Ale dnes nechci být konkrétní.
I v našem osobním životě dochází k těmto změnám. (Správně se nazývá transformace, ale to slovo ztratilo častým opakováním v mysli davů svůj správný význam. Stalo se příliš esoterické, což je další slovo s nesprávně vnímaným významem.) Jedná část našeho života po druhé je zasahována alternativami. Vlivem měnící přemýšlení na MY. (Žebříček hodnot, vztahy, rodina, kariéra, ...) Setkáte se i s mezi formami, kdy už to není jedno, ale stále ani druhé. Mezikroky.

Ještě jednu zajímavost vám řeknu k této změně. Setkal jsem se s ní u "hlínařů" a alternativních stavitelů - řemeslníků. V době já byl jeden (či několik málo) postupů a všichni to dělali tak. Vzájemně si konkurovali. Bojovali o místo. Pochopením My, přijetím rozdílnosti, najednou vidíte, že není nic jako konkurence. Každý ze stavitelů to dělá trochu jinak, má jiný přístup, jiné cíle, oslovuje jinou klientelu. Nekonkurují si. Jsou přáteli, kteří se spolu radí, či si pomůžou.

Tento článek, ten popis strachu když stojíte před prázdnem, jsem popisoval především pro to, že před ním stojím. Naše rodina. A je na mně, ji vést vpřed.
Už cítíme, že v tomto místě, kde ještě bydlíme, již bylo učiněno vše, co jsme potřebovali. Chtěli. Je čas jít dál. Do nových výzev. Nalézt nové přátelé. A protože svět MY je o vztazích a vzájemné pomoci, otevírám náš osud do spletitosti náhod a možností.
Hledáte zajímavé alternativní sousedy. Otevřené možnostem a různorodosti. Naše rodina též, spolu s místem na velkou permakulturní zahradu a malý slaměnohliněný domek. Pokud víte kde bychom se mohli ve vašem okolí zabydlet, pokud se chcete přátelit a pomáhat si, pak mi určitě napište. Těším se. Třeba se tak staneme sousedy.



Pozemek, který hledáme přeci jen nemůže být úplně jakýkoliv. Nějaké představy o něm už máme. Měl by mít:
  • Velikost okolo 1ha (10.000m2) v úrodném kraji postačí i třetina, alespoň částečně jižní (severního jsme si užili dost)
  • Možnost něco postavit (objekt jen v rozpadlém stavu, stojící ruiny chce každý prodat draze)
  • Bez inženýrských sítí a přípojek
  • Nejlépe střední Morava či Vysočina