pátek 10. ledna 2014

Krása je v očích pozorovatele

Tato permekulturní  poučka je důležitým, ale často přehlíženým, aspektem každé tvorby. Mnozí řemeslníci, projektanti i architekti často zapomínají kdo je tím hlavním pozorovatelem. Tvoří svá díla a zapomínají, že mají tvořit díla svých zákazníků, zadavatelů.


TVŮRČÍ LIDÉ

Tvůrčí lidé s uměleckou duší potřebují vyjadřovat své emoce, prezentovat se. Tvořit svá díla. Pokud pak tvoří na zakázku pro zákazníka, je dobré, aby měli zároveň i vlastní tvorbu, která jim umožní vybít své nápady, možnost prezentovat svého ducha. O to snadněji pak zvládnou vžít se do duše zákazníka a pochopit jeho požadavky. Oprostit se od svých nápadů a přijímat cizí myšlenky a nápady až do chvíle, kdy je proces sbírání informací dokončen. Teprve pak přijde čas tvorby, pod vlivem sesbíraných myšlenek.


HLEDÁNÍ TVARŮ

Hledání tvarů a designových prvků předchází proces, ve kterém je třeba zjistit nejen požadavek pozorovatele, ale také jeho vnímání a myšlenkové matrice. Jde o to, že většinou sám neví co přesně chce, nemá dostatečné znalosti a zkušenosti s materiálem, designovými prvky a jejich působením na lidskou mysl. Realizátor je pak v roli průvodce, který se nechává inspirovat do té chvíle, kdy je připraven "sloužit" zhmotnění myšlenky pozorovatele.


VYROVNÁNÍ PSYCHICKÝCH MODELŮ

Zajímavou složkou tohoto "sloužení" je možnost nejen budoucím pozorovatelům naslouchat a inspirovat se, ale i možnost vložit do budoucího interiéru složku vyrovnávání psychiky až léčení. Interiér domova má nezanedbatelný vliv na své uživatele. Pokud je uživatel příliš dynamický, je možno jím požadované dynamické prvky (které korespondují s jeho smýšlením) utlumit. A nebo naopak, příliš upjatou (kontrolující) mysl vyrovnat dynamičtějším prvkem v interiéru.
Vyrovnávací prvek však musí být jen do té míry posouvající, aby byl pozorovatelem stále ještě vnímán pozitivně, přijímán. Prvky, které by byly vnímány v interiéru rušivě, budou mít spíše negativní působení. Vyrovnávací prvek by pak měl zcela opačný efekt, utvrzoval by v protestu proti vyrovnání.


CHYBA JAKO ZDROJ UMĚNÍ

Primární funkce artových technik je dekorativní. Prezentují majitele a jeho myšlenky. Jejich užití ale může být ovlivněno, či řízeno nečekaným požadavkem, procesem chyb. Člověk není dokonalý a dělá chyby. Ve stavebnictví je třeba se vyvarovat hrubých chyb, či přílišného množství, ale požadavek na bezchybnost procesu by byla nejen nesmyslná, ale přímo popření života. Proces chyb je oslavou lidství, jeho krásy a různorodosti.
Chyby je třeba řešit. A to tak, aby v konečném důsledku nezůstala přiznána, viditelná. (Smyslem je to, že procesu neznalý návštěvník si chyby nevšimne, nebo všimne, ale považuje ji za záměr či dílo.) Chyba se musí stát zdrojem, který donutí opustit zaběhlé postupy a jednat kreativně. A řešení, ji musí povýšit na jedinečnost a součást duše domu. Jednou z možností, jak učinit s chyby záměr, je učinit z ní zdroj estetického díla.