čtvrtek 17. listopadu 2016

Tvoření v hlíně: Kombinovaná technika

Existuje široká škála technik, které jsou vhodné pro použití v hlíně. Vždy záleží na záměru autora (požadavku zadavatele), jak má finální dílo působit. Kombinování několika technik je zajímavý způsob tvorby z hlediska výsledného působení. Otvírá přímo nekonečnou řadu možností.

Dílo: Snový les
Technika: Kombinovaná technika - poloreliéf, impasto
Velikost: cca 3m šířka a 2m výšky
Časová náročnost: cca 30 hodin
Vlastní realizace





Kompozice a záměr

Jde o dílo do ložnice realizované na našem domku na Stříbrnických pasekách. Z hlediska kompozice místnosti je umístěno v nejsilnější zóně naproti dveřím, kde utváří základní dojem celého prostoru. Boční nasvětlení oken umístěných z obou stran pak dávají vyniknout technice reliéfu, zvýraznit plastičnost díla. 
Tomu odpovídá i velikost díla, zabírá celý prostor stěny, který nebude omezen nábytkem. V přípravě kompozice již bylo počítáno s postelí, jejím tvarem i umístěním. Tím se dosáhlo propojení díla, nábytku a prostoru v celek.
Na druhou stranu je velikost díla umírněna jeho vzdušností, lehkostí.



Celé dílo je umístěno na černém podkladě. Toto zdánlivě "odvážné" rozhodnutí, pokrýt plochu o velikosti stěny tmavou omítkou, má svůj mnohočetný smysl. Z hlediska díla (spolu se sovičkou) tvoří dojem noci, nočního lesa. A také tvoří kontrast, dynamiku. Z hlediska užití místnosti ji přitmavuje, dojem šera, klidu, umírněnosti byl pro ložnici záměrem, není na překážku. Místnost je užívána povětšinou v podvečer, kdy se stejně musí svítit.
Černá plocha přechází v oblouku do žluté, která pokrývá zbývající stěny. Oblouk byl zvolen záměrně, nerámuje dílo přísně rovnou linií, ale neruší jej přílišnou dynamikou, která by mohla upoutávat pozornost.


Technika poloreliéfu

Užití techniky poloreliéfu se na dojmu z díla podílí až sekundárně. V prvním dojmu je až neviditelný, nerozeznán. Teprve při vstupu do místnosti, blíže, vytvoří WAU dojem překvapení, kdy celá "malba" vystoupí do prostoru. Stane se reálnější, živější. (To posílí i jemný reliéf finálové vrstvy.)
Nízký reliéf je v tomto případě opravdu nízký, výrazně nezasahuje do místnosti, na tloušťku nepřesahuje 2.5 cm.
Při ralizaci byl návrh překreslen křídou na stěnu (i s tvarem čela budoucí postele) a následně zpracován hrubou hliněnou maltou do poloreliéfu.


Technika Impasto

Technika užívaná v akvarelu a olejomalbě, práce s hustou barvou zpracovávanou štětcem či malířskou špachtlí (jako v tomto případě) tak, že zanechá v barvě lehký reliéf, stopy.
Technika Impasto se obvykle v hliněných omítkách nepoužívá, brání tomu způsob finálního začištění, kdy je třeba pískové omítku v určité tuhosti zafilcovat. To by bylo značně nesnadné u díla, kde chcete mísit barvy a tím přidáváte novou omítku do předchozí, zavadlé. Navíc by to vyžadovalo průběžně celé dílo začišťovat, a já se naopak průběžně vracel a dolaďoval jej. V tomto případě jsem neužil pískové omítky, ale Cottage omítky od firmy Picas. V ní není písek a je ji možno začistit až dodatečně.



Z omítek Cottage bylo užito:
  • Černé - jako podkladová barvy pro celé dílo
  • (Černo modré) - černá s přídavkem modrého pigmentu pro jemné stíny
  • Červená - v detailech stonků
  • (Oranžová) - směs žlutá a červená - pro stíny ve stoncích.
  • Žlutá - stonky
  • Šedá (bílá) - pro květy
  • (Světlemodrá) - šedá s modrým pigmentem pro modravé konce květů
  • (Růžová) - směs šedé a rudé pro vrchní část květů.
*) ve všech případech modré šlo o levandulově modrý pigment.
Na sovu bylo užito všech barev.

Při mísení i užití  jsem se držel zásady nemíchat studené a teplé barvy. Vznikla tak další kontrast - akcent díla. Ten se spojuje ve čtyřech prvcích, květech a sově, rozložených v prostoru "obrazu".
  • Černomodrá - černá - světle modrá - šedá (bílá) = užito jako černé a bílé
  • Červená - oranžová - žlutá - růžová - šedá (bílá) = užito jako odstínu žluté a červené.


Původně jsem zamýšlel namíchat zelenou skrze modrý pigment a žlutou omítku, ale vzorky nedopadly dle očekávání. (Měl to být spojovací most chladných a teplých barev.) Užil jsem pro rostliny žlutou. A spojovací prvek tvoří sova a květy.



Pomocí špachtlí jsem zpracovával hliněné omítky tak, aby docházelo navzájem k mísení barev (tónování barevných přechodů) a zároveň vznikal jemný reliéf stop tvořící jemnější detaily. Velké (hrubé) se propojilo s malým (s jemným).


Slovo autora

Dílo jsem koncipoval jako posun svých schopností a ukázání čeho je hlína schopná. Techniku vytvářel a dolaďoval v průběhu tvoření. 
Své ženě děkuji jak za kresbu návrhu, je jejím dílem, tak za pomoc při realizaci.

Právě zimní čas, kdy na stavbách dochází k útlumu, je vhodným časem pro tvoření krásných a zajímavých dílek menšího či většího rozsahu.